Vystoupení v Hlučíně se opět povedlo. Alespoň si to myslíme, podle ohlasu lidí, kteří na něm byli a odcházeli spokojeni. My sice víme, že nějaké drobnosti nevyšly stoprocentně, ale jinak i nám se hrálo báječně. Zkrátka jsme si hlučínské publikum naklonili na svou stranu hned v úvodu a pak už to šlo jako po másle. „Tak dlouho jsem se už nezasmála, až mi slzy tekly…“ Byla slova jedné divačky. Také jsme vystupovali v stoprocentní obsadě, neboť hrál i Martin s ortézou na noze. Držel se statečně a hrál jakoby se nechumelilo a přitom trpěl jako kůň. Kdo mu hodně rozuměl, byla Markéta, neboť to samé si prožila při vystoupení na Ostravici kdy i ona tehdy s ortézou na noze vydržela až do konce představení. Pochválit musím také naše dvě čerstvé matky ( Andreu a Míšu ), které si odskočily od svých zlatíček a hrály s chutí a plným nasazením. Obecně si pochvalu zaslouží úplně všichni, neboť Hecoviny to je týmová práce všech členů souboru. Svým dílem přispěl k úspěchu také Martin Jarošek. Náš téměř již pravidelný host, který s námi hraje a zpívá. Tentokrát se představil zároveň i jako fotograf snímků, které pobavily všechny přítomné. Pracuji v Hlučíně a není pro mě větší odměnou, než když mě lidé ještě po několika dnech zastavují a sdělují mi, jak se při HECOVINÁCH pobavili a jak je představení nabilo blahodárnou energii. Posouchá se to dobře a já jsem za celý soubor rád, že jsme opět nezklamali.
Bohužel z představení nejsou žádné fotografie